2. Mládí Albrechta z Valdštejna

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil roku 1583 jako syn zchudlého šlechtice Viléma z Valdštejna a jeho manželky Markéty Smiřické ze Smiřic. Ze sedmi dětí tohoto páru se dospělosti dožil pouze Albrecht a jeho dvě sestry. Po smrti rodičů putoval malý Albrecht k matčinu švagrovi, Jindřichovi Slavatovi z Chlumu a Košumberka.

STUDIUM

Na podzim 1597 jej Slavata poslal studovat na latinské gymnázium do slezského Goldbergu. Od roku 1599 dále studoval na evangelické univerzitě v Altdorfu, ale už v roce 1600 musel kvůli šarvátkám a bitkám školu opustit.

Po smrti svého poručníka Slavaty se Albrecht vydal na studijní cestu po Evropě. Věnoval se studiu matematiky, astronomie (astrologie) a též se setkal s Keplerem. V Itálii propadl kouzlu italské architektury a malířství. Na těchto cestách si Albrecht z Valdštejna osvojil i nové jazyky - mluvil česky, německy, španělsky, italsky, ovládal základy latiny a francouzštiny.

ZAČÁTEK KARIÉRY

Po návratu z cest se nechal roku 1604 najmout jako praporčík pro vojenské tažení císaře Rudolfa II. proti Turkům a uherským povstalcům, kde si vysloužil povýšení na hejtmana. Z uherského tažení se vrátil s podlomeným zdravím a zraněnou rukou.

Zhruba v této době dochází k velmi důležitému momentu. Není s jistotou známo, kdy Valdštejn konvertoval ke katolictví, hovoří se o rozmezí let 1602 - 1606. Pro evangelíka Valdštejna byla konverze ke katolické církvi krokem ke kariéře a vzestupu, věděl, že jako vyznavač víry Jednoty bratrské nebude mít u dvora dveře otevřené.

Od roku 1608 byl hejtmanem ve službách arcivévody Matyáše Habsburského. Jeho úkolem bylo po boku nezkušeného Maxmiliána z Lichtenštejna najmout na Moravě pluk německých žoldnéřů, v jehož čele se zúčastnil tažení na Prahu. Avšak celý spor mezi Rudolfem a Matyášem byl 24. června 1608 ukončen podpisem libeňského míru, čímž Rudolf ztratil Rakousko, Uhry a Moravu. Valdštejn se tak mohl vrátit ke dvoru.